Mladší generace už dnes třeba nemá ani potuchy o tom, jak se u nás zařizovalo bydlení dříve. Zná to nanejvýš z nějakého dokumentu nebo filmu pro pamětníky, ovšem to nenabízí obvykle dokonalý obraz toho, jak to tehdy chodilo.
Když jsem si třeba já před třemi desítkami let zařizoval svůj byt, vycházel jsem v první řadě ze svých vlastních finančních možností, které nebyly v éře raného postsocialismu nijak závratné, a pořizoval si tak zásadně jenom to, co jsem si mohl dovolit. Nejprve to, co bylo skutečně nezbytně zapotřebí, abych mohl ve svém bytě normálně existovat, a pak postupně i to ostatní, co se mohlo hodit. A jistě vám dojde, že to nebylo vždy dokonalé, že to spolu mnohdy zrovna neladilo. Ale byl jsem za to rád. Musel jsem. Protože i když jsem tenkrát zašel do Prioru, bylo tam vystavených jen několik druhů postelí, ze kterých jsem si mohl vybrat a pak docela dlouho čekat, než byly dodány.
Že to byla ubohost? Jak se to vezme. Ve srovnání s dneškem ano, ale na druhou stranu to bylo mnohem dokonalejší, než když si mí rodiče sháněli vybavení svého bytu ještě daleko dřív. Ti museli navíc hodně dlouho čekat, než se dočkali i jenom samotné nějaké nabídky. A museli brát to, co bylo, i když by třeba měli na něco lepšího.
Dnešní generaci tak lze závidět. Protože dnešní lidé mohou mít své bydlení dokonalé hned od počátku. A nemusí tu ani nic složitě řešit. Mohou třeba oslovit odbornice na bytový design a nechat si od nich ideální vybavení připravit přímo na míru, od prvních kroků až po definitivní vybavení vším potřebným v té nejvyšší kvalitě. A protože tu tato možnost je, nelámou si dnes mnozí lidé s ničím hlavu a nechají si vypracovat individuální projekt podle vlastních požadavků a přání, a pak vše vyrobit jen těmi nejschopnějšími dodavateli, z barevně i jinak dokonale sladěných materiálů. A to se to potom bydlí!